Syn.: Bruguiera decangulata Griff., Rhizophora americana Nutt., Rhizophora samoensis (Hochr.) Salvoza
Čeleď: Rhizophoraceae Pers. – kořenovníkovité
Rozšíření: Roste podél subtropických a tropických části pobřeží v Atlantiku i na pacifické straně Ameriky. Areál se rozkládá v západní Africe od Senegalu po Angolu, v atlantické Americe od Severní Karolíny po jižní Brazílii, včetně Bermud, Baham a Antil, na pacifickém pobřeží od severního Mexika po Ekvádor. Druhotný výskyt invazního charakteru byl zaznamenán na Havaji. Podobné rostliny se vyskytují také na ostrovech v jihozápadní části Oceánie od Nové Kaledonie po Samou, někteří autoři je však odlišují jako samostatný druh Rhizophora samoensis.
Ekologie: Roste na periodicky přeplavovaných bahnitých mořských pobřežích, kde tvoří jednu z dominant vegetace mangrove.
Popis: Stálezelený strom nejčastěji 5–13 m vysoký, ale může dorůst výšky až 50 m, s nápadnými obloukovitými chůdovitými kořeny. Listy jsou vstřícné, eliptické, 7–15 cm dlouhé a 2–9 cm široké, tlusté, leskle zelené, hladké, celokrajné, na vrcholu tupé. Květy vyrůstají po 2 v úžlabí listů před koncem větviček, jsou 4četné, asi 1 cm v průměru; kalich je žlutozelený, vytrvalý; koruna je bělavá, chlupatá, opadavá; tyčinek je 8, po 4 ve dvou kruzích; gyneceum je ukryto v češuli. Plod je asi 3 cm dlouhá bobule, která klíčí ještě na mateřské rostlině; semenáček tvoří až 30 cm dlouhý hypokotyl a často opadává z mateřského jedince už s vyvinutými listy.
Záměny: Typický druh vegetace mangrove, od dalších dřevin v nich rostoucích rozlišitelný podle mohutných chůdovitých kořenů, které tvoří vysoké oblouky.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 26. 2. 2009 (Kostarika, Nosara).